Štítek: Ježíš
-
Lhostejnost dneška není vzpoura, ale únava. Člověk může žít slušně, a přesto minout dárce života. Pavel v Aténách ukazuje, že evangelium nezačíná výsměchem, ale nasloucháním. Pokání není bič, nýbrž úleva: možnost složit tíhu soběstačnosti a znovu se nadechnout. Vzkříšení otevírá budoucnost, kde Bůh nevyčítá, ale nese, soudí pravdivě a uzdravuje vztahy, které lhostejnost rozpojila strachem,…
-
Saul nebyl člověk bez víry. Naopak: byl tak hluboce přesvědčený o své pravdě, že ve jménu Boha pronásledoval druhé. Příběh jeho obrácení proto není jen vyprávěním o náhlé změně, ale o bolestném prozření. Teprve když padá jeho jistota, může být naplněn něčím novým. A rozhodující zázrak se nestane jen na cestě do Damašku, ale v…
-
Ježíšovo zvolání „Dokonáno jest“ na kříži neznamená pouze konec jeho fyzického utrpení, ale představuje vítězné naplnění Božího plánu na záchranu člověka. Svou dokonalou obětí a láskou překlenul propast hříchu, proměnil prostor smrti a z trosek lidského soužení vytvořil novou duchovní rodinu. K tomuto dokončenému dílu záchrany už nemusíme přidávat vůbec žádné vlastní výkony ani zásluhy,…
-
Bůh nevstupuje do našich životů jako čarovný zmizík, který by magicky vyřešil každou bolest. Na kříži se s námi setkává v naší největší zranitelnosti a definitivně tam ruší náš „dlužní úpis“ – vyčerpávající vnitřní tlak na výkon, neustálé sebeobviňování a pocit, že si přijetí a hodnotu musíme odpracovat. Kristus tyto zotročující síly odzbrojuje a nabízí…
-
Jsme v Jeruzalémě, je noc a Jan nás ve svém evangeliu bere na dvě různá místa. Vstupujeme do dvou odlišných světů, které oddělují jenom jedny dveře. Uvnitř v paláci velekněze Annáše probíhá výslech. Venku na nádvoří je tma a zima a lidé se zahřívají u ohně. Logika by nám říkala, že ten, kdo je uvnitř,…
-
Představte si to ticho ráno po velké oslavě. Hudba dohrála, hosté odešli, světla zhasla. Do města se vrací všední den a s ním i jeho stíny. Přesně v tu chvíli, kdy slavnostní nálada vyprchává, říká Ježíš odvážnou větu: „Já jsem světlo světa.“ A aby to dokázal, nezapálí oheň, ale skloní se do prachu k člověku,…
-
Musí být víra vždy aktivní a silná? Nebo má Bůh řešení i pro chvíle, kdy už jen bezvládně ležíme? Podívejte se s námi na dva různé příběhy uzdravení, které spojuje jediné: svrchované Boží slovo, které vstupuje do lidské krize a dává život tam, kde jsme to už vzdali.
-
Je Bible zákoníkem, kde má každý verš váhu paragrafu, nebo jen sbírkou starověkých mýtů? Často jsme tlačeni vybrat si jednu stranu, ale reformace nabízí třetí cestu. Zamyšlení o tom, jak přistupovat k Písmu, aby nás jeho autorita nesvazovala k slepé poslušnosti, ale naopak nás zplnomocňovala k dospělé víře a poctivému myšlení.
-
Setkání Ježíše se samařskou ženou u studny není moralistickým příběhem o selhání, ale hlubokým svědectvím o přijetí. Tam, kde se lidské „studny“ vyčerpají a trauma izoluje, vzniká prostor pro nový pramen – vztah, který dává hodnotu a svobodu.
-
Vůně řeřavého uhlí Petrovi připomínala jeho nejhorší noc – noc zrady. Ježíš však u stejného ohně nepřipravil soud, ale snídani. Přečtěte si, jak Vzkříšený přepisuje naše traumata a dává nám odvahu být nedokonalým.