Rubrika: Formování
-
Svoboda je něco, co mně osobně bylo vždycky blízké. Svobody se rád zastanu, někdy i dřív, než si to promyslím nebo rozmyslím. Chápu lidi, kteří o svobodě často mluví a touží po ní. Zkušenost se svobodou je pro každého z nás jistě jiná. Nejde jenom o nějaká vnější práva, jde i o svobodu uvnitř člověka.…
-
Minule jsme začali přemýšlet o Božích přikázáních, o Desateru. A připomínali jsme si jednu důležitou věc. Přikázání nebyla dána lidem, kteří by si teprve měli zasloužit Boží přízeň. Nebyla dána otrokům jako další soubor povinností. Byla dána lidu, který už poznal Boží vysvobození. Bůh nejprve jednal. Nejprve člověka vysvobodil. Nejprve ukázal svou lásku. A teprve…
-
Při vstupu do manželství lidé často prožívají naději, že ve dvou už nikdy nebudou na smutek, nejistotu nebo vnitřní prázdnotu sami. Představa, že se lidské životy propojí a partneři budou všechno prožívat společně, je lákavá, ale realita zralého vztahu bývá plastičtější. I v těch nejspokojenějších manželstvích si lidé nesou své vlastní vnitřní světy, které se…
-
Rút a Noemi jsou na konci žní. Je to čas, kdy už nejde jen o to, zda se podaří přežít další den a odvrátit živoření. Zrno se mlátí a ukládá, úroda je připravená na dlouhé období, které mají před sebou. Je na čase začít žít pro budoucnost. Dnes není hybatelem děje Rút, ale překvapivě Noemi.…
-
V rámci výkladu první kapitoly jsme opustili Noemi a Rút ve chvíli, kdy se vrátily do Betléma. Noemi vstoupila do města se slovy: „Nenazývejte mě Noemi, nazývejte mě Mara.“ Ne radostná, ale hořká. Řekla: „neboť Všemohoucí mi připravil velmi trpký úděl. Odcházela jsem s plnou náručí, ale Hospodin mě přivádí zpět s prázdnou.“ A přitom…
-
Když víra prochází krizí a svět se hroutí, zbožné fráze o Božích plánech nepomáhají. Příběh Noemi a Rút nenabízí levná řešení, sentiment ani rychlé zázraky. Je to syrové vyprávění o trpkosti, právu chránit sám sebe a o paradoxu, že odpovědí na nejhlubší lidské utrpení často není teologie, ale obyčejná, tichá fyzická přítomnost.
-
Saul nebyl člověk bez víry. Naopak: byl tak hluboce přesvědčený o své pravdě, že ve jménu Boha pronásledoval druhé. Příběh jeho obrácení proto není jen vyprávěním o náhlé změně, ale o bolestném prozření. Teprve když padá jeho jistota, může být naplněn něčím novým. A rozhodující zázrak se nestane jen na cestě do Damašku, ale v…
-
Proč Ježíš začíná svou veřejnou službu tím, že udělá v chrámě rozruch? Příběh o vyhnání kupců není jen historickou událostí, ale zrcadlem našeho vlastního nitra. Často máme tendenci zaměňovat víru za obchodní transakci – „já dám, abych dostal“. Ježíš však přichází převrátit stoly naší vypočítavosti a jistot, aby v hluku našich povinností a výčitek uvolnil…
-
Vůně řeřavého uhlí Petrovi připomínala jeho nejhorší noc – noc zrady. Ježíš však u stejného ohně nepřipravil soud, ale snídani. Přečtěte si, jak Vzkříšený přepisuje naše traumata a dává nám odvahu být nedokonalým.
-
Najdlhšie noci v roku odhaľujú aj tmu v nás. Práve do nej však podľa Jána nezaznieva lacné „bude dobre“, ale Slovo, ktoré dáva zmysel chaosu, blízkosť samote a nádej uprostred obyčajného života. Vianoce nie sú únikom z reality – sú tým, že Boh si v nej rozkladá stan.