Rubrika: Evangelium
-
Rút a Noemi jsou na konci žní. Je to čas, kdy už nejde jen o to, zda se podaří přežít další den a odvrátit živoření. Zrno se mlátí a ukládá, úroda je připravená na dlouhé období, které mají před sebou. Je na čase začít žít pro budoucnost. Dnes není hybatelem děje Rút, ale překvapivě Noemi.…
-
V rámci výkladu první kapitoly jsme opustili Noemi a Rút ve chvíli, kdy se vrátily do Betléma. Noemi vstoupila do města se slovy: „Nenazývejte mě Noemi, nazývejte mě Mara.“ Ne radostná, ale hořká. Řekla: „neboť Všemohoucí mi připravil velmi trpký úděl. Odcházela jsem s plnou náručí, ale Hospodin mě přivádí zpět s prázdnou.“ A přitom…
-
Jak mluvit o lásce z místa rozporu? Láska někdy vypadá i tak, že nás její hledání nebo prožívání děsí. Dotýkáme se při tom slovu hluboké a jedinečné lidskosti a zároveň něčeho univerzálního, ale současně individuálně jedinečného, hřejivého i bolestivého. K čemu nám je láska, když se zdá, že neslouží k tomu, abychom měli jen klidný,…
-
Pavel píše filipskému sboru z místa, kde by člověk čekal spíš ticho a rezignaci než radost. Jeho svět se zmenšil na několik kroků mezi ním a stráží, a přesto mluví o evangeliu, které se nezastavilo. Prorok Izajáš připomíná, že Boží slovo se vrací naplněné, a apoštol Timoteovi svědčí, že Boží slovo není spoutané. A právě…
-
Saul nebyl člověk bez víry. Naopak: byl tak hluboce přesvědčený o své pravdě, že ve jménu Boha pronásledoval druhé. Příběh jeho obrácení proto není jen vyprávěním o náhlé změně, ale o bolestném prozření. Teprve když padá jeho jistota, může být naplněn něčím novým. A rozhodující zázrak se nestane jen na cestě do Damašku, ale v…
-
Ježíšovo zvolání „Dokonáno jest“ na kříži neznamená pouze konec jeho fyzického utrpení, ale představuje vítězné naplnění Božího plánu na záchranu člověka. Svou dokonalou obětí a láskou překlenul propast hříchu, proměnil prostor smrti a z trosek lidského soužení vytvořil novou duchovní rodinu. K tomuto dokončenému dílu záchrany už nemusíme přidávat vůbec žádné vlastní výkony ani zásluhy,…
-
Bůh nevstupuje do našich životů jako čarovný zmizík, který by magicky vyřešil každou bolest. Na kříži se s námi setkává v naší největší zranitelnosti a definitivně tam ruší náš „dlužní úpis“ – vyčerpávající vnitřní tlak na výkon, neustálé sebeobviňování a pocit, že si přijetí a hodnotu musíme odpracovat. Kristus tyto zotročující síly odzbrojuje a nabízí…
-
Jsme v Jeruzalémě, je noc a Jan nás ve svém evangeliu bere na dvě různá místa. Vstupujeme do dvou odlišných světů, které oddělují jenom jedny dveře. Uvnitř v paláci velekněze Annáše probíhá výslech. Venku na nádvoří je tma a zima a lidé se zahřívají u ohně. Logika by nám říkala, že ten, kdo je uvnitř,…
-
Příběh o vzkříšení Lazara nám bere iluzi, že víra funguje jako anestezie proti bolesti a že Bůh vždy jedná podle našeho krizového plánu. Ukazuje nám Boha, který do našich hrobů vstupuje s námi, a připomíná nám naši vztahovou odpovědnost pomáhat si navzájem sundávat staré obvazy strachů a zranění.
-
Představte si to ticho ráno po velké oslavě. Hudba dohrála, hosté odešli, světla zhasla. Do města se vrací všední den a s ním i jeho stíny. Přesně v tu chvíli, kdy slavnostní nálada vyprchává, říká Ježíš odvážnou větu: „Já jsem světlo světa.“ A aby to dokázal, nezapálí oheň, ale skloní se do prachu k člověku,…