Rubrika: Teologie
-
Svoboda je něco, co mně osobně bylo vždycky blízké. Svobody se rád zastanu, někdy i dřív, než si to promyslím nebo rozmyslím. Chápu lidi, kteří o svobodě často mluví a touží po ní. Zkušenost se svobodou je pro každého z nás jistě jiná. Nejde jenom o nějaká vnější práva, jde i o svobodu uvnitř člověka.…
-
Záleží podle vás na pořadí věcí? Někdy na pořadí nezáleží. Třeba když si ráno dáte čaj nebo kafe nebo sklenici mléka a pak nejprve otevřete okno. Nebo naopak, nejprve okno a pak si dáte ten dobrý nápoj. Výsledek je stejný. Občerstvení těla, čerstvý vzduch v místnosti a je jedno, v jakém pořadí to uděláme. Pak…
-
Rút a Noemi jsou na konci žní. Je to čas, kdy už nejde jen o to, zda se podaří přežít další den a odvrátit živoření. Zrno se mlátí a ukládá, úroda je připravená na dlouhé období, které mají před sebou. Je na čase začít žít pro budoucnost. Dnes není hybatelem děje Rút, ale překvapivě Noemi.…
-
V rámci výkladu první kapitoly jsme opustili Noemi a Rút ve chvíli, kdy se vrátily do Betléma. Noemi vstoupila do města se slovy: „Nenazývejte mě Noemi, nazývejte mě Mara.“ Ne radostná, ale hořká. Řekla: „neboť Všemohoucí mi připravil velmi trpký úděl. Odcházela jsem s plnou náručí, ale Hospodin mě přivádí zpět s prázdnou.“ A přitom…
-
Když víra prochází krizí a svět se hroutí, zbožné fráze o Božích plánech nepomáhají. Příběh Noemi a Rút nenabízí levná řešení, sentiment ani rychlé zázraky. Je to syrové vyprávění o trpkosti, právu chránit sám sebe a o paradoxu, že odpovědí na nejhlubší lidské utrpení často není teologie, ale obyčejná, tichá fyzická přítomnost.
-
Jak mluvit o lásce z místa rozporu? Láska někdy vypadá i tak, že nás její hledání nebo prožívání děsí. Dotýkáme se při tom slovu hluboké a jedinečné lidskosti a zároveň něčeho univerzálního, ale současně individuálně jedinečného, hřejivého i bolestivého. K čemu nám je láska, když se zdá, že neslouží k tomu, abychom měli jen klidný,…
-
Bůh nevstupuje do našich životů jako čarovný zmizík, který by magicky vyřešil každou bolest. Na kříži se s námi setkává v naší největší zranitelnosti a definitivně tam ruší náš „dlužní úpis“ – vyčerpávající vnitřní tlak na výkon, neustálé sebeobviňování a pocit, že si přijetí a hodnotu musíme odpracovat. Kristus tyto zotročující síly odzbrojuje a nabízí…
-
Příběh o vzkříšení Lazara nám bere iluzi, že víra funguje jako anestezie proti bolesti a že Bůh vždy jedná podle našeho krizového plánu. Ukazuje nám Boha, který do našich hrobů vstupuje s námi, a připomíná nám naši vztahovou odpovědnost pomáhat si navzájem sundávat staré obvazy strachů a zranění.
-
Otázka „Kdo je Ježíš?“ zní jednoduše, ale Bible nám na ni odmítá dát jednoduchou odpověď. Místo jedné definice nabízí čtyři různé příběhy a jednu teologickou explozi u Pavla. Není to zmatek – je to bohatství, které nás chrání před tím, abychom si Boha ochočili.